úterý 2. března 2021

SKRYTÉ DOTEKY / ROUŠKA SVATÉ VERONIKY úterý a čtvrtek PVV

Svatá Veronika je postava, která podle legendy podala Ježíši Nazaretskému při jeho cestě s křížem na popraviště šátek, aby si otřel tvář. Tato relikvie, tzv. Veroničina rouška proto prý uchovává pravý obraz (veraikon) Ježíšovy tváře. Podle církevního kalendáře je svátek sv. Veroniky 4. února.

Podle legendy Veronika cestou na Golgotu podala Ježíši roušku (sudarium, potní šátek), aby si otřel tvář. Kristův obraz se tak zázračně otiskl do roušky, kterou pak sv. Veronika v Římě předala Klementu Římskému. Ve středověku se scéna s Veronikou stala součástí pašijového příběhu a šestým zastavením křížové cesty.

O tomto příběhu není žádná zmínka v kanonickém Novém zákoně, poprvé je zaznamenána v latinské verzi apokryfních Akt Pilátových ze 4. století. Klement Římský byl podle křesťanské tradice papežem Klementem I. v letech 91 až 97.

Rouška považovaná za pravou nebo věrnou kopii originálu je uchovávána jako vzácná relikvie na různých místech, zejména v bazilice sv. Petra ve Vatikánu, dále pak v Hofburgu ve Vídni a v Alicante a Jaénu ve Španělsku. Veroničina rouška je také známa z vyobrazení svaté Veroniky. Dalšími podobnými relikviemi s otiskem údajné pravé podoby Krista jsou zejména mandylionrouška z Ovieda a turínské plátno.

Jak na to / INSPIRAČNÍ VÝZVA
JAK NA TO?
1. Připravte si mastný krém nebo olejíček a naneste si ho na obličej.
2. Kapesníčkem setřete z rukou přebytečnou mastnotu. Přiložte papír k obličeji a tvář obtiskněte.
3. Prozkoumejte dotyk své tváře otištěný na papíře proti světlu.
4. Otiskujte na různé druhy papíru, které doma najdete: střihový papír, papír do tiskárny, ubrousek, papír ze starého sešitu atd. 
https://ngp-prod.brainz.cz/storage/2148/umeni_-byt-_doma_vyzva_5.pdf



Tvář Kristova na roušce Veroničině https://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.R_744

Claude Mellan

V jednom ze svých nejslavnějších děl – Roušce Veroničině – užil Claude Mellan své osobité rytecké techniky mistrovským způsobem. Již v roce 1624 se v Římě seznámil s velkorysým způsobem rytí Francesca Villameny a pod jeho vlivem pak dále rozvíjel postup, při němž budoval stíny a plastičnost tvarů bez křížového šrafování jen pomocí různé síly ryté linie a kladením čar sledujících formu souběžně vedle sebe. Na Roušce Veroničině je Kristova tvář vytvořena jedinou spirálovou linkou o proměnlivé síle, která začíná uprostřed desky a současně i uprostřed hlavy Krista – na špičce jeho nosu a všechny zobrazené prvky obrazu jsou pak vytvářeny pomocí zesíleného vrypu a paralelních linií. Tohoto brilantního technického způsobu však neužil Mellan samoúčelně, ale současně jím symbolizuje i jednotu světa zosobněnou jak tváří Kristovou, tak i abstrahujícím způsobem jejího ztvárnění.

datace: 1649

Adriena Šimotová (6. srpna 1926 Praha – 19. května 2014 Praha) byla česká malířka, grafička a sochařka.

Celou její tvorbou prostupoval hluboký zájem o člověka, síť vztahů a symboliku lidského těla, směřoval do nitra člověka, nikoli k jeho tělesné schránce. Opustila klasickou malířskou techniku a různými technikami zpracovávala papír a textil. Spolu se svým manželem, malířem Jiřím Johnem, byli při zakládání české umělecké skupiny UB 12. Rovněž byla členkou uměleckého seskupení malířů skupiny G7.

Upoutala na sebe pozornost svou svéráznou uměleckou technikou, která spočívá v mačkání, prořezávání a vrstvení papíru. Tímto vznikala díla s otisky dlaníchodidel nebo celého těla. Po celý život se snažila vytvářet nové techniky a postupy a přispívala tím k oživení české výtvarné scény. S životními těžkostmi se vyrovnávala svým vlastním způsobem, který se odráží v její výtvarné práci. Sama uváděla, že utrpení a bolest ji zpevnily a otevřely pro ni nové obzory. Její obrazy jsou vidět ve sbírkách např. v TokiuWashingtonuPařížiStockholmu a na mnoha českých výstavách.

https://dvojka.rozhlas.cz/jeji-umelecky-uspech-provazely-dve-osobni-tragedie-osudove-zeny-vytvarnice-7698888

Patří k nejvýznamnějším českým výtvarným umělcům vůbec. Byla oceňována doma i v zahraničí. Její dílo je úzce spjato s jejím osobním životem. Svůj originální výtvarný rukopis nalezla po smrti svého manžela, malíře a grafika Jiřího Johna. Nebyla to však jediná ztráta, která se do jejího díla i duše otiskla.

„Adriena nebyla introvertní, ačkoliv se to z její tvorby může zdát. Byla velmi otevřený a komunikativní člověk. Potřebovala přátele, blízké lidi, diváky. To všechno byla jedna část Adrieny. Druhá byla ovšem trochu utajená. Někdy působila jako člověk, který má kolem sebe hradbu a dívá se ven jen skrze škvíry v ní,“ vzpomíná na Adrienu Šimotovou historička umění Milena Slavická.

Nezajímá mne realismus, ale realita, nezajímá mne figurace, ale člověk.

Adriena Šimotová (z rozhovoru Milana Kozelky, Existenciální dilema člověka)

Adriena se narodila v Praze v srpnu roku 1926. Pocházela z česko-francouzské evangelické rodiny a ve víře byla také vychovávaná. „Její dětství bylo velmi harmonické a krásné. V rodině panovala velmi svobodomyslná atmosféra. Patřili mezi kultivované rodiny s velkou knihovnou a uměleckými zájmy.“

Sklony k umění Adriena projevovala už od raného věku. „Jak později vzpomínala, stále kreslila panu Marii, jesličky a náměty, které byly dané křesťanskou výchovou. Zároveň ale velmi dobře hrála na klavír,“ popisuje Slavická.

Výtvarná dráha přičiněním Adrieniny maminky tu hudební nakonec o něco převážila. Za války Adriena začala studovat na Státní grafické škole u profesora Zdeňka Balaše. V roce 1945 pokračovala na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou k profesorovi Josefu Kaplickému. „Že bude umělkyní, vnímala už v 19 letech jako osud, jako danost, které musí dostát,” říká Milena Slavická.


pondělí 1. března 2021

PROTESTNÍ PLAKÁT / MAKE ART NOT WAR - pondělí A+B, středa, čtvrtek A, pátek A+B

VYTVOŘTE PROTESTNÍ PLAKÁT A
VYDEJTE DO SVĚTA POZITIVNÍ ZPRÁVU!

Udělejte POUTAČ/PLAKÁT, abyste řekli, na čem vám záleží!


Bob a Roberta Smith
dělají umění ne válkou 1997
Tate
© Bob a Roberta Smith

Umělá neuronová síť bude generovat texty k poctě Haukové a Chalupeckého. Ukáže je hybridní billboard.
Na konci loňského roku vyhlásila kancelář MOBA výsledky soutěže o umělecké dílo k poctě básnířky Jiřiny Haukové a kritika a teoretika umění Jindřicha Chalupeckého. Na prvním místě se umístil návrh zpracovaný mezioborovou skupinou umělců a architektů. Členové této skupiny, Vojtěch Tecl, Tereza Brussmannová, Savka Marenić, Adam Šustek a Jakub Rajnoch, představili porotě návrh hybridního billboardu na kamenném soklu. Billboard bude zobrazovat nově vzniklé texty, generované umělou neuronovou sítí, která bude čerpat z archivu textů obou autorů. Pro skupinu bylo důležité, aby v návrhu, který nazvali „Spolu“, odkazovali na spojení tvorby básnířky a teoretika, a ne na jejich individuální práci. https://vltava.rozhlas.cz/umela-neuronova-sit-bude-generovat-texty-k-pocte-haukove-a-chalupeckeho-ukaze-je-8435625 


Dopisy a slova jsou skvělé! Slova jsou mocná. Mohou vytvářet úžasná nová místa a postavy.

Mnoho umělců používá slova k vyjádření. Bob a Roberta Smith vytvářejí velké poutače jako umělecká díla, aby řekli, na čem jim záleží.

Písmena jsou tvořena čarami a tvary. Budeme přemýšlet o písmech / FONTECH novými způsoby a uvidíme, jestli najdeme písmena ve světě kolem nás.

Přemýšlejte o tom, na čem vám záleží, jsou to hodiny VÝTVARKY ve školách? ZAVŘENÉ ŠKOLY? ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ? Životní podmínky zvířat v nouzi? Dívčí síla? Může to být cokoli!

Může to být jen laskavá zpráva, kterou chcete vydat do světa. (Jako byste chtěli, aby lidé byli šťastní a tančili!) Pamatujte, že to musí být krátká, odvážná věta, aby se vešla na váš formát!



Edward Ruscha

TANEC? 1973
UMĚLECKÉ POKOJE Tate a národní skotské galerie
© Ed Ruscha

Roman Opałka (27. srpna 1931 Abbeville-Saint-Lucien – 6. srpna 2011 Řím[1]) byl polsko-francouzský malíř a fotograf. Obvykle je řazen ke konceptuálnímu umění. 

Narodil se polským rodičům ve Francii. Do Polska se vrátili, když mu byli čtyři, ale byli z Polska deportováni nacisty po německém napadení Polska roku 1939. Znovu se vrátili do Polska v roce 1946. Poté vystudoval na Škole umění a designu v Lodži a na Akademii výtvarných umění ve Varšavě. V roce 1977 však odešel do rodné Francie a v roce 1985 obdržel francouzské občanství.[2]

Proslul „obsesivním“ užitím číslic v dílech, soubor svých „číselných obrazů“ nazval 1965/1–∞. Vytvářel je v letech 1965–2011 a různorodá předchozí díla zavrhl. Ke svým obrazům často pořizoval nahrávky vlastního hlasu či filmy zachycující, jak maloval, a tyto audivizuální doplňky pak při vystavování tvořily integrální součást děl.[3]


 


Inspirační výzva:
VYTVOŘ PLAKÁT / POUTAČ 
- použij KRÁTKÉ HESLO / ODVÁŽNÉ SDĚLENÍ
- pracuj JEN s fontem (písmem) 
- pracuj s fontem (písmem) i ilustrací (obrazem) DOHROMADY
- VYDEJ DO SVĚTA POZITIVNÍ ZPRÁVU