Labyrint světa a ráj srdce (původním názvem Labyrint světa a lusthauz srdce, to jest světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází) je kniha Jana Amose Komenského, pokládaná za jedno z vrcholných děl barokní literatury.
Komenský dokončil první verzi rukopisu v roce 1623, ale opakovaně se ke knize vracel a doplňoval ji. Za pobytu v polském Lešně připsal kapitoly 28–35 (dění v paláci Moudrosti) a několik dalších odstavců. Tyto pasáže se objevily v prvním vydání knihy, k němuž došlo roku 1631, pravděpodobně v saské Pirně. Pro druhé vydání z roku 1663 autor rozšířil 9. kapitolu o líčení plavby na moři, inspirované jeho cestou do Anglie. V díle lze najít i další motivy z Komenského života.
https://cs.wikisource.org/wiki/Labyrint_sv%C4%9Bta_a_r%C3%A1j_srdce
První část (kapitoly 1–36)
Autor (poutník – vypravěč) se rozhodl prozkoumat svět, aby zjistil, jaký je smysl a cíl všeho lidského snažení a jaké povolání a místo ve světě si má vybrat. Svět je zobrazen alegoricky jako město, které připomíná labyrint a jímž prochází. Do města se vstupuje Branou života (místo zrození) a Branou rozchodu (místo přidělení stavu a povolání). Město má dále ústřední náměstí a šest ulic pro šest stavů: domovní stav (rodiny), řemeslníky, učence, duchovní, vládce a vojáky. Nad městem ční těžko dostupný Hrad štěstěny (Arx Fortunae), kam se chtějí dostat lidé toužící po bohatství, rozkoši a slávě.
Inspirační výzva: NASAĎ KOMENSKÉMU BRÝLE MÁMENÍ
--- >>> jak na to:
- překresli portrét J.A. Komenského a na oči mu nasaď BRÝLE
- NAKRESLI DO BRÝLÍ TO, NAD ČÍM BY SE DNES KOMENSKÝ PODIVOVAL:
např.
- jaký labyrint by se v jeho brýlích objevil?
- byl by zasažen selfies (odrážely by brýle mobil jak se sám fotí?)
- podivoval by se skupinovým hovorem na TEAMS nebo WhatsAppu?
- podivoval by se nad obličeji s respirátory FFP2?
- koho by z Ráje dnes Bůh vyhnal? (viz dílo Lucase Cranacha)
Václav Hollar (13. července 1607 Praha – 25. března 1677 Londýn), známý pod latinizovanou formou jména Wenceslaus Hollar Bohemus či Wenceslas Hollar nebo poněmčenou podobou jména Wenzel Hollar, byl český barokní rytec a kreslíř. Od roku 1627 působil v dílnách ve Frankfurtu nad Mohanem u Matthäuse Meriana, ve Štrasburku, v Kolíně nad Rýnem a v Antverpách. Od roku 1636 působil ve službách hraběte Thomase Howarda z Arundelu, s nímž se dostal do Anglie. Za války z Anglie utekl, ale později se vrátil. Jeho syn zemřel při morové epidemii, dotkl se ho velký požár Londýna v roce 1666. I když většinu života prožil v cizině, zůstal Čechem a dával to najevo.[zdroj?] Byl pohřben do společného hrobu pro zvláště nemajetnou chudinu na malém hřbitově při kostele sv. Markéty ve Westminsteru.
Hollar je autor realistických barokních leptů, mezi jeho časté náměty patří přírodní motivy, krajiny, veduty, mapy, portréty, městské prospekty, kroje a zátiší na volných listech i v souborech. Vytvořil také pohled na Prahu podle svých kreseb z krátké návštěvy v roce 1636.
https://vytahni-paty-na-cesko-sasky-vylet.webnode.cz/zwinger/
Žádné komentáře:
Okomentovat