Porcelán (zastarale též porculán) je keramická hmota, vzniká vypálením keramického těsta tvořeného směsí kaolinu, ostřiva a taviva. Používá se pro výrobu nádobí, sanitární keramiky, elektrických izolátorů, dlaždic, ozdobných předmětů, v dentální keramice a mnoha dalších předmětů (hlavičky panenek aj.).
Porcelán byl objeven a vyráběn v Číně – tzv. protoporcelán od 7. století př. n. l., porcelán jak jej známe dnes pak od 7. století n. l. V Evropě bylo toto vzácné zboží v 17. a 18. století velmi ceněno, o čemž svědčí i to, že výraz „China“ se stal v Evropě obecným označením tohoto luxusního produktu. Poté, co při pokusech o napodobení čínského porcelánu evropští keramici mnohokrát selhali, konečně v roce 1708 toto hledání rozřešil Ehrenfried Walther von Tschirnhaus, kterému asistoval Johann Friedrich Böttger. Receptem byla kombinace ingrediencí zahrnujících coldický jíl (druh kaolínu), vápenatý alabastr a křemičitý písek.
Při správném poměru všech složek a jejich dobrém vypálení vznikl dostatečně tvrdý, bílý a průsvitný materiál – porcelán. V Evropě byl tento postup velmi komplikovaný (na rozdíl od Číny, kde lze jíly pro výrobu porcelánu přímo těžit z přírodních ložisek, bylo v Evropě nutno nalézt odpovídající kombinaci všech ingrediencí jak co se týče jednotlivých složek, tak i jejich poměru); lze tedy vliv orientálních manufaktur na objev porcelánu v Evropě považovat za minimální a spíše za inspirativní.
Pravá strana středového motivu
Z kořene vyrůstají větvičky chryzantémy s velkým rozkvetlým květem, pod kterým se nachází ještě malý uzavřený květ této rostliny. Některým historikům připomíná květ lotosu či astry, symboliku času z původních asijských předloh.
Levá strana středového motivu
Z kořene vyrůstá hrubá bambusová větev, která je ovinuta kvetoucí popínavou rostlinou znázorňující svlačec či liánu s květy, které sice nelze botanicky identifikovat, ale symbolicky znamenají soudržnost.
Střední část základního motivu
Základnímu motivu dominuje dvojitý ostře zoubkovaný list. Tento list a nad ním umístěný květ je obecně vykládán jako pivoňkový keř, který symbolizuje bohatství, vznešenost a vzrůst
Obruba mezi středovým motivem (SCHAKIAKO) a plody na praporu (okraji) talířů
Mezi středovým motivem (SCHAKIAKO) a motivem na praporu talířů se nachází další část cibulového dekoru zvaná bordura či kytičkový lem. Ta znázorňuje pnoucí popínavou rostlinu přerušenou na čtyřech místech lotosovým květem.
Na praporu (okraji) se nachází požehnaný plod
Podle čínských předloh má tvar plodu a spojení s výhonky stromu téměř bez stopky botanický markant se zjevnými znaky broskve. Tento dekorační prvek symbolizuje nesmrtelnost nebo alespoň dlouhý život.
Na praporu (okraji) je zobrazen i druhý požehnaný plod
Tento plod je dlouhodobě používaný jako keramický dekorační prvek a znázorňuje velmi stylizované granátové jablko. Je symbolem plodnosti a hojnosti zdravých dětí.
DESIGNÉŘI A ZNAČKY: MAXIM VELČOVSKÝ
Po škole se zaměřil na design a sochařství. Získal stipendia v Miláně, Berlíně. Absolvoval stipendium v San Franciscu a ve Španělsku. Samostatně vystavuje od roku 2004. Dělal interiéry butiku Myrnyx tyrnyx v Praze, Hip-hop klubu v Karlových Lázních a Diskotéky v Karlových Varech. Nyní se Cimala také věnuje street artu a konceptuální tvorbě. Minulý rok, k příležitosti výročí světové výstavy Expo 58 a založení Laterny magiky, spolu s Janem Loukotou režíroval Code 58.08. Od 13. 3.- 18. 4. 2009 probíhá jeho výstava Tuzemský export v Ostravě. Michal Cimala je však také hudebníkem, spolu s Petrem Voříškem založili skupinu Roxor.[1] Cimala pro tuto skupinu vytvořil několik originálních nástrojů.
https://www.michalcimala.cz/
----> vyber tvar (kruh nebo obdélník), nakresli na papír
----> inspiruj se květy nebo použij nějakou svou kresbu a uprav...
.JPG)
.JPG){kind=link}