čtvrtek 13. května 2021

PŘÁNÍ V PAMPELIŠCE / CHMÝŘÍ VE VĚTRU - PVV + distanční úterý

 Pampeliška: Zavolejte své přání na čtyři světové strany a foukněte do větru

Před kopřivou klekni, před bezinkou smekni… A co před pampeliškou? Jak víme ze škol, nazývá se správně Smetanka lékařská, latinsky Taraxacum officinale

Pampelišku znápampeliskame všichni, její žlutá sluníčka svítí z luk, parků, chodníků i občas v puklině v asfaltu. Známe ji všichni a víme o ní tak málo. Je to jedna z našich nejléčivějších bylinek, má úžasnou vlastnost a to, že se nedá vyhubit, jinak bychom díky lidské hlouposti a neznalosti byli ochuzeni o tak zázračnou bylinku. Je jak nezmar, který se množí dělením, má kořeny hluboko v zemi, pokud tedy vytrhneme pampelišku i s kořenem, vždycky zůstane kousek kořene v zemi, ze kterého (díky Bohům) vyroste další rostlina. Odkvetlá pampeliška má plno dalších semínek, rozlétajících se při zavátí větru do světa šířit věhlas pampelišky.

A co legendy a mýty na tak léčivou bylinu? Zajímavé informace najdeme v každé kultuře, tak třeba – jestliže fouknete do „chmýří“ pampelišky počet semen, které zůstaly, odpovídá počtu let, které vám ještě zbývají. Jarní rozkvetlá pampeliška je považována za rostlinu života a slunce. Semínka z odkvetlé pampelišky ve škapulíři dodávají odvahu a sílu. V květomluvě pampeliška znamená „Budoucnost je naše.“

Škapulíř (z latinského scapula = lopatka nebo ze slova scapulare tj. zástěra)[1] je v původním významu část oděvu užívaného některými mnišskými řády, který je tvořen širokým pruhem látky s otvorem pro hlavu. Srov. s židovským talis. Později nabyl podoby dvou čtverců látky spojených tkanicemi. Do nich mohly být všity modlitbybyliny nebo jiné předměty a svého nositele měly chránit před nepřízní osudu (nemocemikroupami ap.).[2][3] Z hlediska římskokatolické církve jde o označení dvou příbuzných svátostin:

  • malý váček na amulety nebo kouzelné a léčivé byliny, které chrání svého nositele, či místo, kde je zavěšen. Věřící jich mohl na těle nosit i několik najednou.
  • dnes je další možností kovová škapulířová medaile, která se zavěšuje na krk a symbolicky nahrazuje více škapulířů.[4]

Škapulíř Panny Marie Karmelské

 

Dnes je málo znám smysl a význam pobožnosti škapulíře. Škapulíř byl původně částí oděvu, která sloužila benediktinům při práci jako ochranná zástěra. 

V pampelišce se spojují dva hlavní principy – jeden slunečný, světelný, ohnivý, mužský, – který je patrný na první pohled u rozkvetlé pampelišky – a druhý měsíční, ženský, vodní, chladivý. Ten je však skryt v rostlině v podobě jejího mléka. U pampelišky nechybí ale ani element vzduchu, i když se projeví až u semen. Jsou jako ochmýřené padáčky a létají daleko, vysoko do všech stran.

Podle starých pramenů se rostlina přiřazuje ke znamení Střelce /Jupiter/, ale má mít v sobě i vlastnosti Venuše, Marsu, vlastnosti Slunce a sa019-20040607-pampeliskamozřejmě i Luny.

Rituál splněného přání: Utrhněte za úplňku ochmýřenou rostlinu pampelišky, zavolejte své přání na čtyři světové strany a foukněte přání do větru.

Přeji Vám všem plno síly, radosti a energie, kterou Vám dají čerstvé letošní pampelišky připravující se k jarní invazi.


 






Inspirační výzva:
  • Nakresli odkvetlou pampelišku s chmýřím a pár chmýříček nech odfouknout do stran papíru A4 (na výšku)
  • nakresli na papír A4 (na výšku) sklenici (zavařovačku, od okurek, medu) a poskládej do ní několik odkvetlých pampelišek (s chmýřím)
  • nakresli na papír A4 (na výšku) další sklenici (opět zavařovačku) a do ní nakresli svá přání
  • aktivita až půjdu ven: návrh na výrobu amuletu (škapulíře)
    - slož si z papíru obálčičku, najdi doma provázek nebo mašličku a provlíkni papírovou obálku, můžeš použít i sešívačku (sponkovačku), do obálky můžeš venku nasbírat chmýříčka. škapulíř tě ochrání a určitě ti splní i přání :-)

pondělí 10. května 2021

PORCELÁN - ŘEMESLO MÁ ZLATÉ DNO - part III / po A+B, středa, čtvrtek A, pátek A+B

Porcelán (zastarale též porculán) je keramická hmota, vzniká vypálením keramického těsta tvořeného směsí kaolinu, ostřiva a taviva. Používá se pro výrobu nádobí, sanitární keramiky, elektrických izolátorů, dlaždic, ozdobných předmětů, v dentální keramice a mnoha dalších předmětů (hlavičky panenek aj.).

Porcelán byl objeven a vyráběn v Číně – tzv. protoporcelán od 7. století př. n. l., porcelán jak jej známe dnes pak od 7. století n. l. V Evropě bylo toto vzácné zboží v 17. a 18. století velmi ceněno, o čemž svědčí i to, že výraz „China“ se stal v Evropě obecným označením tohoto luxusního produktu. Poté, co při pokusech o napodobení čínského porcelánu evropští keramici mnohokrát selhali, konečně v roce 1708 toto hledání rozřešil Ehrenfried Walther von Tschirnhaus, kterému asistoval Johann Friedrich Böttger. Receptem byla kombinace ingrediencí zahrnujících coldický jíl (druh kaolínu), vápenatý alabastr a křemičitý písek.

Při správném poměru všech složek a jejich dobrém vypálení vznikl dostatečně tvrdý, bílý a průsvitný materiál – porcelán. V Evropě byl tento postup velmi komplikovaný (na rozdíl od Číny, kde lze jíly pro výrobu porcelánu přímo těžit z přírodních ložisek, bylo v Evropě nutno nalézt odpovídající kombinaci všech ingrediencí jak co se týče jednotlivých složek, tak i jejich poměru); lze tedy vliv orientálních manufaktur na objev porcelánu v Evropě považovat za minimální a spíše za inspirativní.

 


 

Cibulový vzor
    Tento vzor vychází  ze znázornění a spojení stylizovaných rostlinných motivů na pozadí východoasijské filozofie, avšak s přizpůsobením evropského stylu a jeho pojetí. Takto jej pojal jeho tvůrce v roce 1729 Johan Kretschmar, který byl v té době jedním ze skupiny výtvarníků první evropské porcelánky v Míšni

            A proč právě cibulový vzor? Jeho po celém světě vžitý název vznikl zcela náhodně, a to mylným názorem, že granátová jablíčka znázorněna mimo jiné na okraji talířů byla pro někoho a to zejména i kolegy Johana Kretschmara, posměšně nazývána někým melouny, ale povětšině cibulí. A tak se cibule rozšířila na „cibulový vzor“, přestože ji dekor ve svém celém grafickém pojetí vůbec neznázorňuje a ani tento druh zeleniny není k výrobě „cibuláku“ potřebný.


            Navzdory tomu je název „Cibulák“ symbolem a pojmem křehké krásy, spojením užitečnosti a potěšením ducha a představitelem jedinečností a světovosti. Není obdoby u žádného dekoru, ale i tvaru, který žije v popředí zájmu již necelých 300 let.
 
            Porcelán s cibulovým vzorem vyrábí a dodává akciová společnost od roku 1885 nejprve s označením MEISSEN a od roku 1956 pod označením ZWIEBELMUSTER. Společnost se tak řadí mezi 4 světové výrobce, které tak dodržují tzv. podglazurovou technologii, po desítky až stovky let.

Pravá strana středového motivu
Z kořene vyrůstají větvičky chryzantémy s velkým rozkvetlým květem, pod kterým se nachází ještě malý uzavřený květ této rostliny. Některým historikům připomíná květ lotosu či astry, symboliku času z původních asijských předloh.

Levá strana středového motivu
Z kořene vyrůstá hrubá bambusová větev, která je ovinuta kvetoucí popínavou rostlinou znázorňující svlačec či liánu s květy, které sice nelze botanicky identifikovat, ale symbolicky znamenají soudržnost.

Střední část základního motivu
Základnímu motivu dominuje dvojitý ostře zoubkovaný list. Tento list a nad ním umístěný květ je obecně vykládán jako pivoňkový keř, který symbolizuje bohatství, vznešenost a vzrůst

Obruba mezi středovým motivem (SCHAKIAKO) a plody na praporu (okraji) talířů
Mezi středovým motivem (SCHAKIAKO) a motivem na praporu talířů se nachází další část cibulového dekoru zvaná bordura či kytičkový lem. Ta znázorňuje pnoucí popínavou rostlinu přerušenou na čtyřech místech lotosovým květem.

Na praporu (okraji) se nachází požehnaný plod
Podle čínských předloh má tvar plodu a spojení s výhonky stromu téměř bez stopky botanický markant se zjevnými znaky broskve. Tento dekorační prvek symbolizuje nesmrtelnost nebo alespoň dlouhý život.

Na praporu (okraji) je zobrazen i druhý požehnaný plod
Tento plod je dlouhodobě používaný jako keramický dekorační prvek a znázorňuje velmi stylizované granátové jablko. Je symbolem plodnosti a hojnosti zdravých dětí.






DESIGNÉŘI A ZNAČKY: MAXIM VELČOVSKÝ

Maxim Velčovský*1976

Související designéři: BOMMA, Lasvit, Qubus
Zaměření: produktový designér
Původ: Česká republika
Profil: Maxim Velčovský vystudoval VŠUP a stal spolu s Jakubem Berdychem spoluzakladatelem studia Qubus. Nejen u nás, ale i v zahraničí proslul dekorativními produkty na pokraji uměleckých děl, kterými parafrázuje dobře známé předměty i symboly a staví je s nadsázkou do nové role. Mimo jiné navrhuje i nábytek a vytváří oceňované instalace. Jeho produkty  pod značkou Qubus se objevují v mnoha publikacích a archivech světových muzeí a galerií.

Mezi nejvýraznější díla této doby rozhodně patří váza holínka Waterproof, mísa a tácek Republic s tvarem České republiky, porcelánový kus dortu jako svícen Fake Cake, ornamenty zdobené stolní hodiny s digitálním displejem Digi Clock, hrnečky Cola Cup a Good Water s vary spodních částí plastových láhví, porcelánový tácek Tray s tvarem papírového tácku.



-------------------------





více na https://www.nanahana.cz/ nebo

Michal Cimala / malba kečupem na papírový tácek
Michal Cimala (* 23. ledna 1975Havířov) je český sochař a designér.

Po škole se zaměřil na 
design a sochařství. Získal stipendia v MiláněBerlíně. Absolvoval stipendium v San Franciscu a ve Španělsku. Samostatně vystavuje od roku 2004. Dělal interiéry butiku Myrnyx tyrnyx v Praze, Hip-hop klubu v Karlových Lázních a Diskotéky v Karlových Varech. Nyní se Cimala také věnuje street artu a konceptuální tvorbě. Minulý rok, k příležitosti výročí světové výstavy Expo 58 a založení Laterny magiky, spolu s Janem Loukotou režíroval Code 58.08. Od 13. 3.- 18. 4. 2009 probíhá jeho výstava Tuzemský export v Ostravě. Michal Cimala je však také hudebníkem, spolu s Petrem Voříškem založili skupinu Roxor.[1] Cimala pro tuto skupinu vytvořil několik originálních nástrojů.
https://www.michalcimala.cz/


INSPIRAČNÍ VÝZVA:
- navrhni malbu na talíř nebo papírový tácek (Velčovský, Cimala)
----> vyber tvar (kruh nebo obdélník), nakresli na papír
----> inspiruj se květy nebo použij nějakou svou kresbu a uprav...




úterý 4. května 2021

MAGICKÁ KVĚTINA / úterý, středa, čtvrtek PVV

Květiny jsou odnepaměti jedním z nejsilnějších uměleckých symbolů.

Mandragora lékařská
 (Mandragora officinarum, syn. Mandragora officinalis) neboli pokřín obecný je jedovatá středomořská rostlina z čeledi lilkovitých, nejznámější z šesti zástupců rodu mandragora. Ve středověku byla v Evropě používána v čarodějnictví a magii pro své psychoaktivní účinky jako delirogen; zvláštní význam jí byl přikládán také kvůli zvláštnímu tvaru kořene.



Mandragora byla v starověké Palestině a Egyptě považována za rostlinu lásky. V Bibli je zmiňována v Genesis a Písni písní jako „jablíčko lásky“. Také Řekové ji považovali za afrodisiakum. Léčivé účinky rostliny jsou zmiňovány v egyptském Eberském papyru (přibližně 1550 př. n. l.). Pro své narkotické účinky byla využívána v antice jako anestetikumHippokratés doporučoval mandragoru na nemoci žlučníkuPlinius starší jako anestetikum a lék na hadí uštknutí. Avicenna jí uvádí také jako anestetikum, ale také jako lék na bolesti hlavy a epilepsii. Mezi další lékařské využití patřilo užívání zahuštěné šťávy jako masti na spáleninyotoky či pohmožděniny a v kombinaci s ječnou moukou na bolesti svalů a kloubů. Mandragora byla podávána lidem, kteří byli ukřižováni.

Ve středověké Evropě byla využívána ve formě odvaru ve víně jako hypnotikum a anestetikum a také na léčbu ženské neplodnosti. V Evropě se však mandragoře přisuzovala především čarodějná moc, odvozená z tvaru kořene jež připomíná lidskou postavu (Alraunmännchen, Erdmännchen, Erdweibchen). Někdy byl kořen do lidské podoby přiřezáváním upravován. Byla rozlišována mandragora mužská a ženská, z nichž ženská byla žádanější a více připomínala člověka. Tyto figurky měly chránit před nemocemi a nosit štěstí. Byla využívána do čarodějnických mastí, jež navozovaly halucinace o létání. Z toho nejspíše vychází německý název „Hexenkraut“, tedy čarovná bylina. Rostlina také byla součástí „nápojů lásky“. 






Květiny jsou odnepaměti jedním z nejsilnějších uměleckých symbolů.
 










INSPIRAČNÍ VÝZVA:
NAKRESLI MAGICKOU ROSTLINU Z ČARODĚJNÉ KNIHY