Pampeliška: Zavolejte své přání na čtyři světové strany a foukněte do větru
Před kopřivou klekni, před bezinkou smekni… A co před pampeliškou? Jak víme ze škol, nazývá se správně Smetanka lékařská, latinsky Taraxacum officinale.
Pampelišku zná
me všichni, její žlutá sluníčka svítí z luk, parků, chodníků i občas v puklině v asfaltu. Známe ji všichni a víme o ní tak málo. Je to jedna z našich nejléčivějších bylinek, má úžasnou vlastnost a to, že se nedá vyhubit, jinak bychom díky lidské hlouposti a neznalosti byli ochuzeni o tak zázračnou bylinku. Je jak nezmar, který se množí dělením, má kořeny hluboko v zemi, pokud tedy vytrhneme pampelišku i s kořenem, vždycky zůstane kousek kořene v zemi, ze kterého (díky Bohům) vyroste další rostlina. Odkvetlá pampeliška má plno dalších semínek, rozlétajících se při zavátí větru do světa šířit věhlas pampelišky.
A co legendy a mýty na tak léčivou bylinu? Zajímavé informace najdeme v každé kultuře, tak třeba – jestliže fouknete do „chmýří“ pampelišky počet semen, které zůstaly, odpovídá počtu let, které vám ještě zbývají. Jarní rozkvetlá pampeliška je považována za rostlinu života a slunce. Semínka z odkvetlé pampelišky ve škapulíři dodávají odvahu a sílu. V květomluvě pampeliška znamená „Budoucnost je naše.“
Škapulíř (z latinského scapula = lopatka nebo ze slova scapulare tj. zástěra)[1] je v původním významu část oděvu užívaného některými mnišskými řády, který je tvořen širokým pruhem látky s otvorem pro hlavu. Srov. s židovským talis. Později nabyl podoby dvou čtverců látky spojených tkanicemi. Do nich mohly být všity modlitby, byliny nebo jiné předměty a svého nositele měly chránit před nepřízní osudu (nemocemi, kroupami ap.).[2][3] Z hlediska římskokatolické církve jde o označení dvou příbuzných svátostin:
- malý váček na amulety nebo kouzelné a léčivé byliny, které chrání svého nositele, či místo, kde je zavěšen. Věřící jich mohl na těle nosit i několik najednou.
- dnes je další možností kovová škapulířová medaile, která se zavěšuje na krk a symbolicky nahrazuje více škapulířů.[4]
Škapulíř Panny Marie Karmelské
Dnes je málo znám smysl a význam pobožnosti škapulíře. Škapulíř byl původně částí oděvu, která sloužila benediktinům při práci jako ochranná zástěra.
V pampelišce se spojují dva hlavní principy – jeden slunečný, světelný, ohnivý, mužský, – který je patrný na první pohled u rozkvetlé pampelišky – a druhý měsíční, ženský, vodní, chladivý. Ten je však skryt v rostlině v podobě jejího mléka. U pampelišky nechybí ale ani element vzduchu, i když se projeví až u semen. Jsou jako ochmýřené padáčky a létají daleko, vysoko do všech stran.
Podle starých pramenů se rostlina přiřazuje ke znamení Střelce /Jupiter/, ale má mít v sobě i vlastnosti Venuše, Marsu, vlastnosti Slunce a sa
mozřejmě i Luny.
Rituál splněného přání: Utrhněte za úplňku ochmýřenou rostlinu pampelišky, zavolejte své přání na čtyři světové strany a foukněte přání do větru.
Přeji Vám všem plno síly, radosti a energie, kterou Vám dají čerstvé letošní pampelišky připravující se k jarní invazi.
- Nakresli odkvetlou pampelišku s chmýřím a pár chmýříček nech odfouknout do stran papíru A4 (na výšku)
- nakresli na papír A4 (na výšku) sklenici (zavařovačku, od okurek, medu) a poskládej do ní několik odkvetlých pampelišek (s chmýřím)
- nakresli na papír A4 (na výšku) další sklenici (opět zavařovačku) a do ní nakresli svá přání
- aktivita až půjdu ven: návrh na výrobu amuletu (škapulíře)
- slož si z papíru obálčičku, najdi doma provázek nebo mašličku a provlíkni papírovou obálku, můžeš použít i sešívačku (sponkovačku), do obálky můžeš venku nasbírat chmýříčka. škapulíř tě ochrání a určitě ti splní i přání :-)
Pravá strana středového motivu
Levá strana středového motivu
Střední část základního motivu
Obruba mezi středovým motivem (SCHAKIAKO) a plody na praporu (okraji) talířů
Na praporu (okraji) se nachází požehnaný plod
Na praporu (okraji) je zobrazen i druhý požehnaný plod
