Velvyslanectví Japonska v ČR bude souběžně s pořádáním soutěže Japan International Manga Award přijímat ilustrace, které později postupně zveřejní na své homepage i Facebooku. Jedná se o příležitost ukázat své dílo mnoha lidem, tak neváhejte a posílejte své příspěvky!
Termín příjímání příspěvků
16. dubna – 15. července 2021
Podmínky
Přijímány budou klasické ilustrace i ilustrace vytvořené pomocí počítačové grafiky, profesionální i amatérské. Může jít o díla již zveřejněná, avšak nikoliv o díla, jejichž autorská práva a práva na zveřejnění náleží jiné osobě.
Vzhledem k tomu, že přijaté ilustrace budou umístěny na Facebook, prosíme o přizpůsobení formátu poměru přibližně 9:16. V případě, že nám budete posílat ilustrace také v papírové podobě, prosíme, aby velikost stránky nepřekročila formát A4 (210 mm x 297 mm). Lze zaslat i větší počet ilustrací.
※ Upozorňuje se, že ilustrace popírající zásady slušnosti, ilustrace politicky či nábožensky motivované, ani ilustrace porušující autorská práva např. na již existující postavičky nebudou zveřejněna.
3. Japonská manga v České republice (příspěvek překladatelky japonské mangy Anny Křivánkové)
Manga prodělala v průběhu 2. poloviny 20. století bouřlivý vývoj, v jehož rámci došlo jednak k vyčlenění japonského komiksu do různých pevně daných čtenářských kategorií (lišících se zejména s ohledem na pohlaví a věk čtenářů) a zároveň k ohromnému žánrovému rozkvětu – kromě dobrodružných (ovšem nikoliv pouze klasicky superhrdinských) komiksů nabízí manga i romantiku, historické drama, sci-fi, příběhy každodenních životů obyčejných lidí či naopak komiksy věnující se úzce specializované tematice, např. rybaření, gurmánství, horolezectví, sportu, zvířatům, medicíně apod. Právě tato rozmanitost velmi imponuje západním čtenářům, jejichž komiksový svět se i přes velký pokrok v uplynulých letech takovou pestrostí nevyznačuje.
Předpokládám též, že mnohým čtenářům se líbí specifický mainstreamový výtvarný styl – tj. design postav, skladba panelů, zvláštní komiksová symbolika, onomatopoia atd. – nicméně velké množství „klasických“ komiksových čtenářů se poměrně hlasitě nechává slyšet, že právě tyto aspekty je od čtení mangy odrazují. (Podle mé zkušenosti jde většinou o starší mužské čtenáře.)
Kromě odlišností (specifický japonský mainstreamový styl, žánrová pestrost) je třeba zmínit i to, že manga v mnoha ohledech staví na univerzálních hodnotách a emocích (přátelství, odvaha, láska, obětavost, strach ze selhání a samoty), a tím pádem má velmi vysoký potenciál oslovit téměř kohokoliv – jde pouze o to dopřát jí prostor, což není vždy snadné, viz níže.
V současnosti je v ČR poměrně velká poptávka po japonském komiksu; nakladatelství CREW, které mangu vydává od r. 2010 a v současnosti je v tomto ohledu předním českým vydavatelem, již vydalo cca 25 titulů (z 90 % seriály čítající 20 a více svazků, mnohé jsou zatím neukončené), přičemž každý rok přibírá cca 2–3 novinky. Kromě toho vyšlo v průběhu posledních 12 let ještě několik méně známých titulů v nakladatelstvích Zoner Press (již mangu nevydává), Zanir a Hanami (polské nakladatelství, které již na českém trhu nepůsobí).
(Co se týče mé překladatelské produkce, přeložila jsem pro CREW zatím celkem 20 titulů, cca 180 svazků; k tomu ještě 4 různé samostatné mangy pro nakladatelství Hanami v letech 2010–2020.)
Nabídka nicméně zatím není příliš pestrá, z velké části jde o komiksy kategorie šónen/seinen (tj. pro chlapce a mladé muže), pouze několik komiksů spadá do kategorie šódžo/džosei (tj. pro dívky a mladé ženy). Podobně jako v Japonsku, i u nás platí, že čtenáři mužského pohlaví se drží spíše svých kategorií, zatímco ženy a dívky jsou flexibilnější a čtou i komiksy mimo svou kategorii.
Rovněž je třeba podotknout, že vydávání mangy je nákladná záležitost a podmínky kladené japonskou snahou bývají přísné. Navíc je český komiksový trh stále poměrně malý, čemuž je samozřejmě třeba přizpůsobit náklad vydávaných komiksů – pro běžný komiks je za relativně velký náklad považováno 1500 a více svazků, což často nevyhovuje japonské straně zvyklé obchodovat s většími komiksovými trhy (Německo, Francie, Polsko). Mangu je tudíž nutné vydávat ve větším nákladu než je tento, což mnohá nakladatelství nezvládnou, obzvláště pokud jim nedůvěřivá japonská strana pro začátek nabídne tituly, které nejsou příliš známé, a tudíž si na sebe nevydělají.
Mé nejoblíbenější mangy jsou spíše ty starší, poměrně velkou náklonnost chovám především k produkci neformální autorské skupiny Čtyřiadvacátnice (Nidžújonengumi), působící v 70. a 80. letech 20. století. Dílo těchto autorek – ponejvíce dívčí manga historického i mírně filozofického ražení – je však u nás neznámé, takže zmíním spíš ten ze svých nejoblíbenějších japonských komiksů, který vyšel i u nás, a jenž jsem měla tu čest přeložit. Jde o historické drama Zpráva pro Adolfa (Adorufu ni cugu) z 80. let 20. století, jehož autorem je jeden z nejvýznamnějších japonských komiksových kreslířů Osamu Tezuka (1928–1989). Pro evropské čtenáře je tento příběh atraktivní mj. i proto, že se kromě exotického Japonska odehrává i v Evropě těsně před a během druhé světové války, a kromě vynikajícího výtvarného zpracování nabízí strhující lidské drama s nadčasovým poselstvím.
Ilona Doucková / Vliv Tezuky Osamua na pozdější komiksové autory
Pro Japonce je Tezuka Osamu významným komiksovým autorem 20. století, který si během svého života vysloužil přezdívky jako „bůh mangy“ nebo „japonský Walt Disney“. Mnozí ho znají jen jako autora úspěšných mang (japonských komiksů) jako Black Jack, Tecuwan Atomu, Džanguru taitei, Ribon no kiši, ale ve skutečnosti je jeho odkaz na poli japonského komiksu a animovamého filmu mnohem větších rozměrů. Práce se snaží především skrze analýzu sekundárních pramenů představit samotného Tezuku a jeho komplexní tvorbu, spojovanou s inovátorskými technikami a rozšířením tematické nabídky mangy, a nalézt jeho vliv v dílech pozdějších komiksových autorů (především u Čtyřiadvacátnic v oblasti šódžo a komiksových autorů spojovaných s jeho studiem Tokiwasó). Dále má za úkol krátce představit Tezukovu animátorskou tvorbu a jeho přínos japonské animaci.
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/124555/
Historické pozadí japonského komiksu
NAKRESLI MANGA HRDINKU/ MANGA HRDINU
Z HISTORIE DĚJIN UMĚNÍ (Sailor Venuše / inspirace Zrození Venuše, obraz namalovaný Botticelim, hrad Magelan - Tatlinova věž, kočka Artemis...)
- využij a vymysli transformační předmět své hrdinky - ...může být rozkreslena na 1 str pouze transformace/proměna
Žádné komentáře:
Okomentovat