3/1 ut - ANTICKÁ PŘÍSLOVÍ

Všichni víme, že řecká kultura je evropskou kolébkou umění. Podívali jsme se na dvě známá přísloví:

• ACHILOVA PATA
• JABLKO SVÁRU

Pracovali jsem s ilustrací a aby to nebylo úplně snadné, dalším úkolem bylo se inspirovat antickým, archaickým malířstvím - červenofigurovým a černofigurovým stylem. Pracovali jsme umělým uhlem, který jsme rozmývali vodovkami...

A o čem ty příběhy/přísloví jsou:

z wikipedie:
Achillova pata je ustálené slovní spojení, které vešlo do slovníku jako rčení, přirovnání.
Označuje „jediné zranitelné místo“ nebo všeobecně „zranitelné místo“.

Tento pojem se vztahuje k Achillovi. Řecký básník Homér líčí Achillea, syna mořské bohyně Thetis, jako statečného a nejrychlejšího z řeckých hrdinů v Trojské válce. Byl ověnčen četnými vítězstvími, bojoval jako lev a obyčejný smrtelník ho nemohl nikdy zasáhnout. Mořská bohyně Thetis totiž narozeného Achillea ponořila do kouzelné řeky Styx (vytékající z podsvětí), aby se stal nezranitelným. Nad vodou zůstala jen jeho pata, sevřená v matčině dlani, a zůstala jediným zranitelným místem na těle dítěte. A tam později usměrnil bůh Apollón šíp z protivníkova luku - trojského Parida a hrdina Achilleus zemřel.

Tento mýtus má pravděpodobně své vysvětlení v lékařské diagnóze přetržení Achillovy šlachy (ruptura tendinis achillis). Přetržení Achillovy šlachy v boji znamenalo jistou smrt, protože postižený není schopen chůze. Toto zranění se ve větší míře vyskytuje až s nástupem masového sportu v civilizovaném světě a bývá spojováno se sedavým způsobem života a jím způsobenými degenerativními změnami ve šlaše.

...

Jablko sváru je ustálené slovní spojení, které vešlo do slovníku jako rčení. Užívá se pro vyjádření něčeho, co zapříčinilo neshodu, složité jednání nebo spor či nepřátelství mezi jednajícími. Slovní spojení má původ v legendě pocházející z řecké mytologie.

Než se trojský princ Paris narodil, jeho matka měla sen, že porodila hořící pochodeň a celá Trója shořela. Symbolika byla nad slunce jasná – Paris přinese zkázu. Chlapec byl proto ihned po narození odložen v horách. Řecká mytologie a antické tragédie ovšem jednohlasně praví, že před osudem utéct nelze. V božském světě, který probíhal v časové paralele s tím lidským, se měla konat svatba bohyně Thetis s člověkem. Na svatbu dostali pozvánku všichni bohové – až na bohyni sváru Eris. Naplněná touhou po pomstě utrhla ze zahrady Hesperidek zlaté jablko. Za chvíli už jablíčko opatřené nápisem „Té nejkrásnější“ putovalo mezi Héru, Athénu a Afroditu. Když Paris coby pastýř hlídal své stádo, tři bohyně jej požádaly, aby zhodnotil, která z nich oplývá největším půvabem. Podle Parida to byla Afrodita. Ta mu odměnou slíbila, že se ožení s nejkrásnější ženou na světě, spartanskou královnou Helenou. Bohyně mu také odtajnila jeho původ a Paris se záhy vydal do Tróji, kde se představil svým biologickým rodičům. Později se setkal s Helenou a přiměl ji, aby s ním utekla. Útěk způsobil válku trvající celých deset let. Trója byla nakonec vybrakována a srovnána se zemí. Zlaté jablko, zvané také jako Paridovo zlaté jablko nebo jablko sváru, tehdy způsobilo ohromnou tragédii.